Husice egyptská ( nilská)

 Alopochen aegyptiacus

Husy, kachny, labutě

Řád: Vrubozobí

Čeleď: Kachnovití

Znaky:   Větší naž kachna divoká, menší než husa velká. Má poměrně dlouhé nohy. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Mladí ptáci jsou světlejší a nemají tmavé skvrny kolem očí.

Hlas: Samec chraptivě syčí, samice se ozývá hlasitým hlubokým "ang héé héé"

Výskyt:  Hnízdí v Africe jižně od Sahary, mimo období hnízdění  proniká až na sever kontinentu. Do Evropy byla dovezena. Dnes je chována v parcích i když někteří jedinci jsou již zdivočelí. Nejvíce zdivočekých husic žije ve Velké Británii, tři hnízdící hejna jsou hlášena také v severozápadním Německu. Na ostatních územích se vyskytují pouze osamělé páry. 

Bionomie:  Potrava je velmi pestrá, tvoří ji části a semena rostlin a různí drobní živočichové. Potravu si husice egyptskáhledá na souši i ve vodě. Nepotápí se celá, zadní část těla vždy vyčnívá nad hladinu. Plave "vysoko" na hladině se zvednutým zdkem.  Létá jako husy, ale bez problémů přistává i na stromech, skalách nebo budovách. Hnízdo si staví buď v různých děrách nebo pod hustými keři, zpravidla nedaleko od vody.

Kormorán velký

Phalacrocorax carbo

Potápiví ptáci

Řád : Veslonozí

Čeleď : Kormoránovití

Znaky:  Kormorán velký je výrazně větší než kachna divoká. Hlavu má hranatou, z profilu klínovitou. Hlava a krk jsou na jaře často vyzdobeny bílými pírky. Mladí ptáci mají světlejší spodní stranu těla. Při plavání vyčnívá pouze mírně tělo nad hladinu. Kormorán létá s nataženým krkem a silueta letícího ptáka má tvar kříže. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Hlas:  Hluboké hrdelní krákorání, které se ozývá většinou pouze v hnízdních koloniích.

Výskyt:  Hojně se vyskytuje ve vnitrozemských vodách, na mořském pobřeží, často v mensích hejnech. Ve vnitrozemí se objevuje především na podzim. Hnízdí pouze na několika místech.

Bionomie: Potápí se za rybami. Jelikož mu ve vodě vlhne peří, suší si je pak na slunci v typické pozici s roztaženými křídly. Hnízdí v koloniích, ve vnitrozemí na stromech, na mořském pobřeží na skalách. 

Volavka popelavá

Ardea cinerea

Dlouhonozí ptáci,

Řád: brodiví 

Čeleď: volavkovití

Znaky: Velký a silný pták. Spodní strana těla je šedobílá, krk u dospělých ptáků převážně bílý, u mladých šedý. V letu jsou křídla shora dvoubarevná: na konci a zadním okraji černá, zbytek je šedý. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Hlas: V letu hlasitě krákorají.

Výskyt: Je to nejhojněji vyskytující se volavka střední Evropy. Postává na číhané v mělké stojaté vodě, v menších tocích a především na podzim i na loukách. Je částečně tažná a proto ji v zimě vidíme vzácněji.

Bionomie: Ryby, obojživelníky, drobné savce a plazy loví tak, že stojí nebo se pomalu brodí mělkou vodou či kráčí po soušia kořisti se zmocní bleskovým úderem zobáku a celou ji spolkne. Hnízdí v koloniích na vysokých keřích nebo stromech, převážně na okraji lesa. Mláďata krmí oba rodiče. Přinesenou otravu vyvrhují buď do hnízda nebo mláďatům přímo do zobáku. V zimě většina ptáků pdlétá na jihozápad, někteří přezimují v nížinách s mírnějším podnebím.

Králíček obecný

 Regulus regulus

Řád: Pěvci

Čeleď: Pěnicovití

Vzhled: Jedná se o drobného ptáčka. Má krátké tělo, úzký žlutý až oranžový proužek na temeni, světlé líce, nápadně velké a tmavé oči.

Znaky:  Nejmenší evropský pták. Samec má na temeni podélný černě ohraničený žlutooranžový proužek, samice má pouze proužek žlutý. Žlutá barva někdy téměř není vidět. Mladí ptáci mají hlavu šedou, bez jakékoliv žluté barvy.

Výskyt: Celoročně hojný pták v jehličnatých a ve smíšených lesích. v zimě se objevuje i v zahradách a živých plotech, část z nich tvoří zimní hosté ze severních populací.

Bionomie: Velmi čilý a obratný pták, který se ukrývá většinou v korunách stromů. není příliš plachý. při lovu drobného hmyzu a pavouků často poletuje třepetavým letem před větvemi. většinou jej zahlédneme jen na krátký okamžik. Hnízdo bývá kulovité, nahoru otevřené, sestává se z mechů, lišejníků a pavučin a bývá vystlané drobnými pírky.

Poštolka obecná

Z louky...

 Máme tu podzim, přesto se na loukách ještě objevují květy.

Jestřábník oranžový

 Ač už tu máme podzim, ještě jsem na loukách nafotila motýly, kteří se před zimou ještě posedávali na květech.

Babočka kopřivová kupodivu na blodáku.

Krmení...

 Každé ráno slyšíme před okny pípání a všimla jsem si, že zvonci zelení tam krmili svá mláďátka. Abych je nerušila, fotila jsem je opatrně přes zavřené okno. Fotky nejsou  kvalitní, ale odhrnout záclonu a fotit z otevřeného okna prostě nešlo. To bych je vyplašila.. Jen že ta roztomilá mláďátka a obětavost jejich rodičů jsem si nemohla nechat jen pro sebe...

Luňák červený

 Milvus milvus

Luňák červený je velký jako káně lesní, má však delší křídla i ocas. Obě pohlaví vypadají stejně.

Ozývá se vysokým pípáním. Vydává tenké pískání.

 Hnízdí v lesích a křovinatých porostech. Loví v i v blízkosti lidských sídel. Není tolik vázaný na vodu jako luňák hnědý.

Podstatnou část potravy tohoto dravce tvoří mrtvé a nemocné ryby, které luňák sbírá z vodní hladiny, poté následují ptáci a drobní savci, které částečně loví a částečně požírá jako mršiny. Dále se živí obojživelníky, plazy, žížalami a odpadky. Hodně plachtí a z klouzavého letu se dokáže naráz spustit téměř svisle dolů a obratně proletět mezi korunami stromů. Hnízdo si staví vysoko na stromech, často si je vystýlá papíry, kousky plastu a podobným materiálem. Mláďata se poté, co opustí hnízdo,  se sdružují do větších hejn a hromadně nocují.

Ťuhýk obecný

 Lanius collurio

Ťuhýk obecný je větší než vrabec. má poměrně dlouhý ocas. Mladí ptáci jsou zbarveni jako samice, ale na hřbetě mají výrazné příčné proužky.

U nás je letním hostem. Hnízdí v otevřených krajinách prostlých keři, především trnitými, také kolem keřů na lesních mýtinách. Přezimuje ve východní a jižní Africe.

Potravu ťuhýka obecného tvoří především větší hmyz jako jsou kobylky, sarančata, cvrčci, dále drobní savci a výjimečně také mláďata ptáků. Větší kořist si napichuje na trny keřů, na kterých sedává. Hnízdo si staví v keřích, především trnitých. Mlaďata bývají poměrně dlouho doprovázena rodiči.