Máme docela hodně sněhu, po ránu mrzne a tak se druhy ptáčků na krmítkách střídají. Přibývají další druhy, které k nám přilétají na krmítka z lesa, kde je vše pod sněhem. Ptáčky ráda pozoruji přes okno a snažím se jednotlivé druhy nafotit.
Zde jsou tedy výsledky mého pozorování. Jistě všichni většinu ptáčků bezpečně poznáte, ale popisky jsem raději přidala.
Strakapoud velký
Přišly podzimní dny a já jsem začala s přikrmováním ptáčků před zimním obdobím. Pravidelně přilétají ke krmítku sýkory koňadry, sýkory modřinky, hýlové obecní, vrabci polní a teď se tu objevila opět moje oblíbená sýkora parukářka. Objevila se tu poprvé loni a letos sem vrátila. Je to taková moje malá královnička.
(Macroglossum stellatarum)
Tento motýl patří mezi lišajovité. Patří v České republice k poměrně hojným druhům, ale směrem na západ střední Evropy je pak vzácnější. Na rozdíl od většiny ostatních nočních motýlů létá dlouhozobka svízelová i přes den, za poledního slunce a také v noci, podobně jako ostatní dlouhozobky.
Na parapet okna dávám zbytky od andulek. Jak se pokazilo počasí, tak přilétá stále víc ptáčků a mezi nimi se objevila i sýkora parukářka.
Přední křídla mají tmavohnědou barvu, při předním okraji s charakteristickou zlatou skvrnkou ve tvaru řeckého písmene gama. Zadní křídla jsou šedožlutá s širokým hnědým roztřepením. Rozpětí křídel je kolem 45 mm. Housenka je zelenožlutá nebo zelená, má jen tři páry zadních nohou, tělo ke konci rozšířené, na zádové části 6 nezřetelných světlých čar, na bocích světle žluté pásky probíhající podél dýchacích otvorů. Celé tělo housenky pokrývají řídké drobné tečky na bradavkách. Tělo dospělé housenky měří skoro 32 mm.
Každý den slýcháme zvláštní pípání. Na vysokých stromek v jedné zahradě už léta hnízdí luňáci červení a při letu často pípají zvláště teď, v době kdy učí lovit svá mláďata.
Čejka, sluka a její příbuzní
Řád: Dlouhokřídlí
Čeleď: Slukovití
Znaky:
Zhruba velikosti špačka, v prostém šatě má šedý hřbet a bílé břicho. Přikrčený postoj, středně dlouhé a tmavé nohy. Tmavý zobák je často mírně zahnutý dolů. Ve svatebním šatě mívá černé břicho.
Hlas:
Zejména před vzlétnutím vydává přidušené a drsné "chryli" nebo "tryii", v dalších případech také krátké a rychle opakované "plip ip ip" V letu začíná řadou přidušených zvuků, jež postupně s tím, jak se pták klouzavým letem snáší k zemi, přecházejí v tvrdě znějící trylek " try try try...".
Výskyt:
Jespák obecný hnízdí v severní Evropě. Ve střední části kontinentu přežívá pouze nepatrná populace. V období tahů bývá pravidelným hostem na pobřeží a na různých bahnitých plochách ve vnitrozemí.
Bionomie:
Živí se hlavně drobnými živočichy, které hledá v bahně, na pobřeží nebo na souši. Na hnízdištích loví i hmyz. Na místech odpočinku během tahů se také většinou pilně shání po potravě. Hnízdo si staví v zemi a bývá dobře ukryté mezi rostlinami. O mláďata se starají oba rodiče.
Zrnožraví ptáci
Řád: Pěvci
Čeleď: Pěnkavovití
Konopka obecná je štíhlá a má skořicově hnědý hřbet.
Sameček má má červenou přední část temene a hruď, samička má hlavu hnědošedou beze stopy červené barvy.
Znaky: Velká asi jako stehlík, štíhlá a mladí ptáci mají výraznější proužkování a na hřbetní straně těla mají mnohem méně skořicové barvy než samice. s poměrně dlouhým ocasem.
Výskyt: Často hnízdí v otevřené krajině s keřovými porosty, na vřesovištích, okrajích vesnic a v zahradách. Většinou se vyskytuje v nížinách, v lesích a v horských oblastech chybí. V zimě je u nás vzácnější, neboť část populace táhne do západní Evropy.
Bionomie: Oproti čížkovi a čečetce si konopka obecná hledá potravu méně na stromech a více v keřích a na zemi. Podíl hmyzu v jejím jídelníčku není velký. Hnízdo si staví v hustých keřích, okrasných zahradních keřích a popínavých rostlinách.
Z okna bytu jsem pozorovala houba hřivnáče, jak se koupe v dešti a vyloženě si to užívá.
Máme tu jaro a vrátily se k nám pěnkavy obecné i pěnkavy jikavec. Pěnkavu jikavec ráno poznám už podle jejího vrzavého, ( jíkavého) zpěvu.. Máme před okny keře i poměrně husté stromy a tak už pomalu hledají místo na hnízdění. Navíc tu mají jistotu přísunu krmení, protože pod stromy sypu zbytky kvalitního krmení s vitamíny od našich andulek a pěnkavy sbírají semena hlavně na zemi. Na krmítko přiletí jen výjimečně.
Sameček je výrazněji zbarvený a má hlavičku téměř černou.
