Skřivan polní.

 Skřivan polní je o něco menší než vrabec. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. 

Zpívá nejčastěji v letu, vzácněji z pozorovatelny. Jeho zpěv tvoří zdánlivě nekonečná řada rzných tónů a zvuků, hvízdání, cvrčení, vrzání a podobně.

Je obyvatelem kulturní krajiny. Jehož stavy se poslední dobou vlivem modernizace zemědělství dost snížily. Mimo hnízdění se ve velkých hejnech slétá na odlehlé plochy půdy ležící ladem. V zimě zůstává pouze v oblastech s mírnějším podnebím. Část středoevropské populace odtáhne do západní a jižní Evropy.

Potravu skřivana polního tvoří hmyz a jiní drobní živočivchové( žížaly) V zimě se živí semeny trav a jiných bylin, klíčky a jemnými lístky. Hnízdí na zemi, v nepříliš vysokém a hustém porostu. Často mívá dvě snůšky do roka. 

Měsíčnice vytrvalá

 Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) je planě rostoucí rostlina s květy světle fialovými vyskytující se na zastíněných a vlhkých místech.

 Na květech hodovaly babočky síťkované.

Brouci a motýli - květen 2025

Máme tu květen a na lukách se objevují první motýli a brouci. Samozřejmě to jsou pro mě témata na focení. V minulém týdnu jsem se tedy vydala na procházku  do luk a trochu "lovila"...

Tesařík zelený 

Sklepnice obecná

 Sklepnice obecná (Scoliopteryx libatrix) (také nazývaná lalokokřídlec vrbový nebo můra sklepní) je druh motýla z čeledi můrovitých vyskytující se v Česku.
Sedící můra se složenými křídly je dlouhá 2 cm. Křídla jsou hnědá, na křídlech je vždy velká zlatá skvrna a 2 bílé tečky, přes křídlo jsou také 2 bílé čáry. Zadní křídla jsou šedá. Housenka je zelená se žlutým pruhem podél těla. Nohy jsou hnědobíle pruhované.
Vyskytuje se ve vegetaci na břehu řek, v parcích, zahradách, také na okraji lesa nebo v světlejších částech lesa. Živné stromy housenek jsou topoly a vrby.
Jsou aktivní hlavně v noci, ale také méně často i přes den. Neživí se nektarem jako ostatní motýli, ale vysávají šťávu z bobulovitého ovoce, sosák mají uzpůsobený k propichování jeho slupky. Přezimovávají společně ve skupinách na krytých místech namačkaní na sobě.

Špačkové

Sturnus volgaris

Řád: Pěvci

Čeleď: špačkovití

Špaček obecný je o málo menší než kos černý. 

Má kratší ocas, trojúhelníková křídla. Na jaře má tmavé peří s kovovým leskem na podzim je bíle kropenatý. Samice ve svatebním šatě má po těle několik světlých skvrn.

Luňák červený

 Milvus milvus

Dravci, řád:  Krahujcovití

Luňák červený je velký jako káně lesní, ale má výrazně delší křídla a ocas. Obě pohlaví vypadají stejně, ale je světlejší než luňák hnědý. 

Hnízdí v lesích a křovinatých porostech. Loví v otevřené krajině i v blízkosti lidských sídel. Není tolik vázán na vodu jako luňák hnědý.  

Potravu luňáka červeného tvoří drobní savci (myši, hraboši, křečci a drobní ptáci. Hnízdo si staví vysoko na stromech a mnozí ptáci obývají stejné teritorium i několik let. Vlastní hnízda používá luňák červený opakovaně nebo obsazuje opuštěná hnízda jiných dravců. 

U nás na severu přes zimu vidět nejsou.  Objevují se až na jaře, kdy mizí sníh a hned začínají lovit. Máme konec února, sníh roztál a  právě touto dobou už u nás krouží nad lukami...

Díky "bílé" obloze se mi je tentokrát podařilo trochu nafotit i když by to chtělo ještě kvalitnější objektiv.

Králíček ohnivý

 

Ptáčci před okny

 Podzim je tu a já jsem umístila na parapet krmítko, aby si ptáčkové včas našli, kde najdou něco k snědku až přijdou mrazivé dny. Máme tu překvapivě docela dost druhů, což mě potěšilo. nečastěji krmítko navštěvují sýkory koňadry, kterých přilétá na stromy i deset  a u krmítka se střídají, další jsou v hojném množtví sýkory modřinky, sýkory uhelníček. Objevili se také zvonci zelení, vrabci polní, hýlové obecní, dlask tlustozobý, párek strakapoudů velkých, pár kosů černých, pěnkavy obecné, šoupálek dlouhoprstý a sojka obecná. 

Pěnkava obecná

Okáč zední

 Okáč zední. 

Poštolka obecná

Poštolka obecná ( Falco tinnunculus)

Dravci

Čeleď: sokolovití

Samice má hnědé temeno hlavy,  hnědý ocas s černými pruhy. Samec má barvu šedou, stejně jako ocas s jediným pruhem na konci.

Výskyt: Poštolka patří k našim nejrozšířenějším dravcům. Hnízdí ve městech, na skalách a na stromech, v otevřené krajině i na keřích. Loví v otevřené krajině hlavně na loukách s nízkou trávou a na polích.

Bionomie: Potravu poštolky obecné tvoří drobní živočichové žijící na zemi, které tento dravec vyhlíží během třepetavého letu, při němž stojí ve vzduchu na místě. Jedná se především o hlodavce, plaz a velký hmyz. zejména poštolky žijící ve městech loví i ptáky. Vejce snáší do výklenku ve zdi nebo ve skále případně na skalní římsu. Ptáci hnízdící na stromech většinou využívají hnízda vran, holubů a jiných dravců.

 Poštolka na lovu a pak když porcuje úlovek.