Hýl obecný

 Zrnožraví ptáci

Řád: Pěvci

Čeleď: Pěnkavovití

Hýl obecný je zřetelně větší než vrabec a vypadá robustní, jakoby bez krku. Mladí ptáci mají šedohnědou hlavu bez černé čepičky. Má tmavé temeno, tmavou čepičku, krátký a silný zobák, bílý kostřec. Samec má na rozdíl od samičky  červeně zbarvené bříško. Samička je šedohnědá a méně nápadná. 

Jeho zpěv je tichý a je tvořen jemnými tóny, které zní jakoby smutně.

Výskyt: Běžně se vyskytuje po celý rok v jehličnatých a smíšených lesích, v parcích, na hřbitovech a ve větších zahradách. Přes léto žije většinou velmi skrytě a není snadné jej spatřit. V zimě je mnohem nápadnější přilétá často je krmítkům. 

Bionomie: Potravu hýla obecného tvoří pupeny, semena, zelené části rostlin a různé bobule. Na jaře požírá s oblibou pupeny ovocných stromů. Dobře ukryté hnízdo si staví většinou v jehličnatých stromech, v kulturní krajině také v keřích a živých plotech. Mnohé páry spolu žijí po celý život.

Samička

Sameček

Pěnkava obecná

 Fringilla coelebs

Řád: Pěvci

Čeleď: Pěnkavovití

Pěnkava obecná je velká jako vrabec, ale štíhlejší a s delším ocasem. Samice se vzhledem podobá vrabci. Má na křídlech bílé pruhy a bílý okraj ocasu a šedohnědý kostřec. Její zbarvení je mnohem méně nápadné než zbarvení samce, který má výrazně šedou hlavu.

Výskyt: Je to jeden za našich nejrozšířenějších ptáků a vyskytuje se všude kde jsou rostou stromy. V zimě je vzácnější, neboť část populace táhne do západní nebo jihovýchodní Evropy. Běžně přilétá na krmítka.

Bionomie:  V zimě tvoří její potravu téměř výhradně semena rostlin, v létě se živí převážně hmyzem. Pečlivě spletené hnízdo si staví vysoko na stromech a bývá dobře ukryto ve vidlici větví.

Pěnkava jikavec

Fringilla montifringilla

Zrnožraví ptáci

Řád: Pěvci

Čeleď: Pěnkavovití

Velikost i tvar těla má stejný jako pěnkava obecná. Samice má šedohnědou hlavu a někdy se podobá samci pěnkavy obecné, ale má oranžovou hruď. Samec má v prostém šatě na hlavě ještě černá pírka, většinou se světlými lemy, až na jaře je jeho hlava zcela černá.

Výskyt: Hojně se vyskytuje v severní Evropě, kde také hnízdí. Ve střední Evropě je pravidelným zimním hostem a v zimě lze spatřit velká hejna v bukových lesích a podél cest a silnic, jak hodují na bukvicích. V zimě přilétá i do zahrad a na krmítka.

Bionomie: V létě se živí převážně hmyzem, přes zimu semeny. Významnou složku jídelníčku tvoří bukvice. U nás se vyskytuje většinou v menších hejnech.

Vrabec polní

 Passer montarus

Zrnožraví ptáci

Řád : Pěvci

Čeleď : Vrabcovití

Oproti vrabci domácímu je menší a výrazněji zbarvený. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Mladí ptáci mají šedá líčka a chybí jim bílý proužek na krku. 

Výskyt: Vyskytuje se po celý rok v keřích poblíž vesnic, statků a zemědělsky využívaných objektů a také v zahradách na vesnicích. Ve střední Evropě nežije ve městech. Obvykle se nevyskytuje  v horách a v lesnatých oblastech.

Bionomie: Rovněž vrabec polní je typickým hejnovým ptákem. Především mimo období hnízdění se ptáci shromažďují ke společnému spánku ve větvích stromů a keřů. Hnízdo si staví v dutinách stromů, v děrách ve zdech nebo v budkách. Občas hnízdí také v děrách po břehulích. Potravu mladých ptáků tvoří převážně hmyz, v dospělosti se vrabci polní živí semeny rostlin.

 n