Vážky, motýli, hmyz...

Vážka černořitná

Pěnice pokřovní

 Pěnice pokřovní (Sylvia curruca),

 Řád: Pěvci

Čeleď: Pěnicovití

Pěnice pokřovní je nejmenší pěnicí hnízdící v Česku. Svrchní část těla je šedohnědá, zátylek šedý, hrdlo bílé a spodek těla špinavě bílý. Má tmavé nohy a hnědé oči. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Je běžná ve většině Evropy kromě Španělska, západní Francie, části Britských ostrovů, Islandu, Severní Skandinávie a většiny Itálie. Objevuje se na území západní a střední  Asie. Je tažným druhém se zimovišti ve východní Africe a jižní Asii. Na svá hnízdiště se vrací v dubnu. Žije na okrajích lesů, v křovinách a lesících v otevřené krajině, v parcích a zahradách.

Luňák červený

Milvus milvus
Luňák červený je velký jako káně lesní, má však delší křídla i ocas. Obě pohlaví vypadají stejně.
Ozývá se vysokým pípáním. Vydává tenké pískání.
 Hnízdí v lesích a křovinatých porostech. Loví v i v blízkosti lidských sídel. Není tolik vázaný na vodu jako luňák hnědý.
Podstatnou část potravy tohoto dravce tvoří mrtvé a nemocné ryby, které luňák sbírá z vodní hladiny, poté následují ptáci a drobní savci, které částečně loví a částečně požírá jako mršiny. Dále se živí obojživelníky, plazy, žížalami a odpadky. Hodně plachtí a z klouzavého letu se dokáže naráz spustit téměř svisle dolů a obratně proletět mezi korunami stromů. Hnízdo si staví vysoko na stromech, často si je vystýlá papíry, kousky plastu a podobným materiálem. Mláďata se poté, co opustí hnízdo,  se sdružují do větších hejn a hromadně nocují.

Husice egyptská ( nilská)

 Alopochen aegyptiacus

Husy, kachny, labutě

Řád: Vrubozobí

Čeleď: Kachnovití

Znaky:   Větší naž kachna divoká, menší než husa velká. Má poměrně dlouhé nohy. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Mladí ptáci jsou světlejší a nemají tmavé skvrny kolem očí.

Hlas: Samec chraptivě syčí, samice se ozývá hlasitým hlubokým "ang héé héé"

Výskyt:  Hnízdí v Africe jižně od Sahary, mimo období hnízdění  proniká až na sever kontinentu. Do Evropy byla dovezena. Dnes je chována v parcích i když někteří jedinci jsou již zdivočelí. Nejvíce zdivočekých husic žije ve Velké Británii, tři hnízdící hejna jsou hlášena také v severozápadním Německu. Na ostatních územích se vyskytují pouze osamělé páry. 

Bionomie:  Potrava je velmi pestrá, tvoří ji části a semena rostlin a různí drobní živočichové. Potravu si husice egyptskáhledá na souši i ve vodě. Nepotápí se celá, zadní část těla vždy vyčnívá nad hladinu. Plave "vysoko" na hladině se zvednutým zdkem.  Létá jako husy, ale bez problémů přistává i na stromech, skalách nebo budovách. Hnízdo si staví buď v různých děrách nebo pod hustými keři, zpravidla nedaleko od vody.

Kormorán velký

Phalacrocorax carbo

Potápiví ptáci

Řád : Veslonozí

Čeleď : Kormoránovití

Znaky:  Kormorán velký je výrazně větší než kachna divoká. Hlavu má hranatou, z profilu klínovitou. Hlava a krk jsou na jaře často vyzdobeny bílými pírky. Mladí ptáci mají světlejší spodní stranu těla. Při plavání vyčnívá pouze mírně tělo nad hladinu. Kormorán létá s nataženým krkem a silueta letícího ptáka má tvar kříže. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Hlas:  Hluboké hrdelní krákorání, které se ozývá většinou pouze v hnízdních koloniích.

Výskyt:  Hojně se vyskytuje ve vnitrozemských vodách, na mořském pobřeží, často v mensích hejnech. Ve vnitrozemí se objevuje především na podzim. Hnízdí pouze na několika místech.

Bionomie: Potápí se za rybami. Jelikož mu ve vodě vlhne peří, suší si je pak na slunci v typické pozici s roztaženými křídly. Hnízdí v koloniích, ve vnitrozemí na stromech, na mořském pobřeží na skalách. 

Volavka popelavá

Ardea cinerea

Dlouhonozí ptáci,

Řád: brodiví 

Čeleď: volavkovití

Znaky: Velký a silný pták. Spodní strana těla je šedobílá, krk u dospělých ptáků převážně bílý, u mladých šedý. V letu jsou křídla shora dvoubarevná: na konci a zadním okraji černá, zbytek je šedý. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Hlas: V letu hlasitě krákorají.

Výskyt: Je to nejhojněji vyskytující se volavka střední Evropy. Postává na číhané v mělké stojaté vodě, v menších tocích a především na podzim i na loukách. Je částečně tažná a proto ji v zimě vidíme vzácněji.

Bionomie: Ryby, obojživelníky, drobné savce a plazy loví tak, že stojí nebo se pomalu brodí mělkou vodou či kráčí po soušia kořisti se zmocní bleskovým úderem zobáku a celou ji spolkne. Hnízdí v koloniích na vysokých keřích nebo stromech, převážně na okraji lesa. Mláďata krmí oba rodiče. Přinesenou otravu vyvrhují buď do hnízda nebo mláďatům přímo do zobáku. V zimě většina ptáků pdlétá na jihozápad, někteří přezimují v nížinách s mírnějším podnebím.