Každé ráno slyšíme před okny pípání a všimla jsem si, že zvonci zelení tam krmili svá mláďátka. Abych je nerušila, fotila jsem je opatrně přes zavřené okno. Fotky nejsou kvalitní, ale odhrnout záclonu a fotit z otevřeného okna prostě nešlo. To bych je vyplašila.. Jen že ta roztomilá mláďátka a obětavost jejich rodičů jsem si nemohla nechat jen pro sebe...
Milvus milvus
Luňák červený je velký jako káně lesní, má však delší křídla i ocas. Obě pohlaví vypadají stejně.
Ozývá se vysokým pípáním. Vydává tenké pískání.
Hnízdí v lesích a křovinatých porostech. Loví v i v blízkosti lidských sídel. Není tolik vázaný na vodu jako luňák hnědý.
Podstatnou část potravy tohoto dravce tvoří mrtvé a nemocné ryby, které luňák sbírá z vodní hladiny, poté následují ptáci a drobní savci, které částečně loví a částečně požírá jako mršiny. Dále se živí obojživelníky, plazy, žížalami a odpadky. Hodně plachtí a z klouzavého letu se dokáže naráz spustit téměř svisle dolů a obratně proletět mezi korunami stromů. Hnízdo si staví vysoko na stromech, často si je vystýlá papíry, kousky plastu a podobným materiálem. Mláďata se poté, co opustí hnízdo, se sdružují do větších hejn a hromadně nocují.
Lanius collurio
Ťuhýk obecný je větší než vrabec. má poměrně dlouhý ocas. Mladí ptáci jsou zbarveni jako samice, ale na hřbetě mají výrazné příčné proužky.
U nás je letním hostem. Hnízdí v otevřených krajinách prostlých keři, především trnitými, také kolem keřů na lesních mýtinách. Přezimuje ve východní a jižní Africe.
Potravu ťuhýka obecného tvoří především větší hmyz jako jsou kobylky, sarančata, cvrčci, dále drobní savci a výjimečně také mláďata ptáků. Větší kořist si napichuje na trny keřů, na kterých sedává. Hnízdo si staví v keřích, především trnitých. Mlaďata bývají poměrně dlouho doprovázena rodiči.
Skřivan polní je o něco menší než vrabec. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Zpívá nejčastěji v letu, vzácněji z pozorovatelny. Jeho zpěv tvoří zdánlivě nekonečná řada rzných tónů a zvuků, hvízdání, cvrčení, vrzání a podobně.
Je obyvatelem kulturní krajiny. Jehož stavy se poslední dobou vlivem modernizace zemědělství dost snížily. Mimo hnízdění se ve velkých hejnech slétá na odlehlé plochy půdy ležící ladem. V zimě zůstává pouze v oblastech s mírnějším podnebím. Část středoevropské populace odtáhne do západní a jižní Evropy.
Potravu skřivana polního tvoří hmyz a jiní drobní živočivchové( žížaly) V zimě se živí semeny trav a jiných bylin, klíčky a jemnými lístky. Hnízdí na zemi, v nepříliš vysokém a hustém porostu. Často mívá dvě snůšky do roka.
