Trávy a jejich květy

 A ještě pár pohledů na krásu kvetoucí trávy. 

To už je dnes v době pečlivě upravených zahrad 

a neustálého udržování anglického trávníku, pro mnohé opravdu překvapivé.

Chmýří pampelišky (smetanky lékařské)

Srha laločnatá - tuto trávu najdeme na lukách v mnoha barevných variantách.

Ovsík vyvýšený

Vesnovka obecná

Ovsík vyvýšený

Chmýří  smetanky lékařské ( Pampeliška)

Pryskyřník prudký

Vesnovka obecná

Nosatec listopas na kopretině

Já ty louky miluji i když už jsem si také přinesla klíště a to zrovna nemusím...

Ptačí námluvy

 Před okny nám probíhají ptačí námluvy. Pozorovala jsem strakapoudy velké, pěnkavy obecné, holuby hřivnáče, hýly obecné, sýkory koňadry a modřinky a hrdličky zahradní.

Nafotila jsem zatím jen strakapoudy velké a pěnkavy obecné.

Strakapoud velký láká samičku na svoje schované zásoby potravy.

Sameček má červenou skvrnu na hlavě ( čepičku ), samička má hlavu jen černobílou.

Sameček pěnkavy, také předvádí samičce, kde na zemi najde dostatek potravy.

Jeho ostrý zpěv nás brzy po ránu budí.

Tajně samičku pozoruje...co ona na to. Pod smrk dolů jim totiž sypu zbytky zrní od andulek a tak se tam často slétají.

Sameček pěnkavy obecné je výrazně zbarvený zvláště v době námluv.

Samička dělá, jako že jí je je to jedno...ale určitě není.

 Ví, že tady své potomstvo určitě uživí.

Samička je na rozdíl od samečka méně výrazně zbarvená.

Ptactvo ve Šluknově

 Na Pivovarském rybníku ve Šluknově jsme pozorovali labutě a kachny. Také se tam usídli kačer kachny pižmové, kterého jsme tam viděli už při minulé návštěvě Šluknova.

 

Labuť zpěvná

 Cygnus cygnus

Husy, kachny, labutě, 

Řád: vrubozobí

Čeleď : kachnovití

Na rozdíl od labutě velké má dlouhý, obvykle natažený krk. Hřbet má méně vypouklý než labuť velká. Černý zobák, při kořeni žlutý bez hrbolu.

Znaky: Labuť zpěvná je větší než labuť velká, pohlaví je podle vzhledu nerozlišitelné. Mladí ptáci jsou světle šedí, méně hnědí než stejně staré labutě velké a žluté části zobáku mají ještě během první zimy špinavě bílé.

Hlas:  Hlasité, troubivé "húuk, húuuuk". Ozývá se i za letu, při čemž hvízdavý zvuk nevydávají.

Výskyt:  Hnízdí v severní Evropě na jezerech v tundře a v lesích. Zimuje na pobřeží Severního a Baltského moře nebo na územích táhnoucích se od Černého moře dále na východ. V zimě vzácně zavítá i do evropského vnitrozemí, kde se objevuje především v nížinách na nezamrzajících vodních plochách nebo na místech zarostlých zelení.

Bionomie:  Potravu tvoří hlavně rostliny - především vodní, ale též suchozemské ( např. jetel a salát, kterým, se živí převážně v zimě).Do střední Evropy zalétají v zimě většinou hejna tvořená několika rodinami. Poprvé se labuť zpěvná rozmnožuje nejdříve ve čtvrtém roce věku. Tvoří páry na celý život. Na hnízdě sedí samice, vylíhlá mláďata pak doprovázejí oba rodiče. Do zimoviště odlétá rodina společně.

Čáp černý

Ciconia nigra 

Znaky: Větší a mohutnější než volavka popelavá. V letu vyniká bílé břicho. Černé peří září ve slunečním světle kovovým leskem.

Výskyt: Hnízdí vzácně v odlehlých a klidných částech lesů ve střední a východní Evropě. Potravu si hledá na vlhkých loukách, v bažinách, rybnících a potocích. Během tahu a e objevuje zpravidla jednotlivě i mimo oblasti hnízdění na loukách nebo u vodních nádrží.

Bionomie: Tažný, v zimě přezimuje v tropické Africe. jeho potravu tvoří vodní hmyz, drobné ryby, žáby a jiní obojživelníci; na souši loví stejnou kořist jako čáp bílý. Při hledání potravy často létá daleko od hnízda. Hnízda si staví  v lese na vysokých stromech. 

U nás na Mandavě jsem zachytila při lovu čápa černého. Fotografie jsou z léta 2020

Ptačí námluvy...

 Dnes už našemu holubovi  hřivnáči přiletěla jeho družka a před okny na stromech začínají ptačí námluvy....

Vzájemně se krmí, čistí si peří a pránu už zase slyšíme jeho vrkání

Březnové ptačí návštěvy

 Už přiletěli holubi hřivnáči

 

Stehlík obecný

 Carduelis carduelis

Zrnožraví ptáci

Řád: Pěvci

Čeleď:  Pěnkavovití

Znaky:  štíhlý a menší než vrabec. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Mladí ptáci mají šedohnědou hlavu bez nápadné masky.

Výskyt:  Běžně se vyskytuje a hnízdí v řídkých lesích, v mlází, ve vesnicích a v zahradách, často i v bezprostřední  blízkosti domů. Po skončení období hnízdění se hejna stehlíků objevuje na keřích, na nichž dozrávají plody, při okrajích cest a na ladem ležících zemědělských plochách. V zimě se u nás vyskytuje vzácněji, neboť většina ptáků táhne do jižní Evropy.

Bionomie:  Potravu stehlíka obecného tvoří semena nejrůznějších rostlin, důležitou roli hrají také bodláky. podíl hmyzu v potravě není významný. hnízdo si staví na stromech, obvykle na okrajích větví, bývá dobře ukryto mezi listy. Mláďata jsou ještě určitou dobu po vylétnutí z hnízda krmena rodiči.

 

Dlask tlustozobý

Coccothraustes coccothraustes

Zrnožraví ptáci

Řád:  Pěvci

Čeleď :  Pěnkavovití

Znaky:   Zřetelně větší než hýl, dosahuje téměř velikosti špačka. Pohlaví volně žijících ptáků lze určit jen obtížně ( samice má větší lemování na křídlech).Ve svatebním šatě je zobák šedočerný, při bázi modravý, v prostém šatě hnědý nebo světle žlutohnědý.

Výskyt:   Celoročně žije v listnatých a ve smíšených lesích se starými vysokými stromy, v parcích i sadech. Běžně přilétá na krmítka.

Bionomie:   V létě patří do jídelníčku dlaska tlustozobého také hmyz, ale jinak se tento pták živí převážně semeny a pupeny. Silným zobákem dokáže rozlousknout i tvrdé pecky různých plodů, například třešní. Hnízdo si staví obvykle vysoko ve větvích stromů, blíže ke kmeni.

Dnes 28. ledna se objevili opět u nás na krmítku a před okny dlaskové hned dva. Nejdříve jeden, který se do sytosti najedl a po chvíli se vrátil ještě s jedním.

Nejdříve přiletěl tento sameček. Po chvíli odletěl 

a nakonec se vrátil ještě se samičkou. Sameček je zbarvený malinko

 výrazněji do oranžové, samička spíše do hnědé barvy.

Ptáci více druhé v jedné složce

Mlynařík dlouhoocasý a sýkora modřinka