Ptáčci před okny

 Podzim je tu a já jsem umístila na parapet krmítko, aby si ptáčkové včas našli, kde najdou něco k snědku až přijdou mrazivé dny. Máme tu překvapivě docela dost druhů, což mě potěšilo. nečastěji krmítko navštěvují sýkory koňadry, kterých přilétá na stromy i deset  a u krmítka se střídají, další jsou v hojném množtví sýkory modřinky, sýkory uhelníček. Objevili se také zvonci zelení, vrabci polní, hýlové obecní, dlask tlustozobý, párek strakapoudů velkých, pár kosů černých, pěnkavy obecné, šoupálek dlouhoprstý a sojka obecná. 

Pěnkava obecná

Okáč zední

 Okáč zední. 

Poštolka obecná

Poštolka obecná ( Falco tinnunculus)

Dravci

Čeleď: sokolovití

Samice má hnědé temeno hlavy,  hnědý ocas s černými pruhy. Samec má barvu šedou, stejně jako ocas s jediným pruhem na konci.

Výskyt: Poštolka patří k našim nejrozšířenějším dravcům. Hnízdí ve městech, na skalách a na stromech, v otevřené krajině i na keřích. Loví v otevřené krajině hlavně na loukách s nízkou trávou a na polích.

Bionomie: Potravu poštolky obecné tvoří drobní živočichové žijící na zemi, které tento dravec vyhlíží během třepetavého letu, při němž stojí ve vzduchu na místě. Jedná se především o hlodavce, plaz a velký hmyz. zejména poštolky žijící ve městech loví i ptáky. Vejce snáší do výklenku ve zdi nebo ve skále případně na skalní římsu. Ptáci hnízdící na stromech většinou využívají hnízda vran, holubů a jiných dravců.

 Poštolka na lovu a pak když porcuje úlovek.

 Babočka bílé C. (polygonia C)

Délka předního křídla: 22-25 mm
Areál. Palearktický. Od pohoří Atlas v severní Africe, přes Evropu a temperátní Asii po Japonsko. Ve Velké Británii se druh v posledních letech rozšířil o 150 km severněji.
Biotopová vazba. Okraje lesů, lesní světliny, lesní cesty, liniová zeleň v otevřené krajině, okraje vodních nádrží, křovinaté biotopy a také zahrady či sady.
Živná rostlina housenek. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), chmel otáčivý (Humulus lupulus), jilmy (Ulmus spp.). Méně často vrby (Salix spp.), břízy (Betula spp.) aj.; na těchto rostlinách mají však housenky pomalejší růst a větší mortalitu. Preference k živným rostlinám je podmíněna geneticky, jedinci z různých oblastí preferují různé živné rostliny a navíc mohou být různou měrou specializovaní. Motýl se stal modelovým organismem pro výzkum potravních preferencí.
Vývoj. Dvougenerační (červen – srpen, srpen – hibernace – červen). Housenky žijí solitérně. Podle studií z Velké Británie se část potomků přezimujících imág vyvíjí rychle a líhne se z nich světleji zbarvená první generace (forma hutchinsoni ), část se vyvíjí pomaleji a líhne se, spolu s potomky letní generace, až na podzim. Podzimní jedinci nejsou pohlavně vyzrálí, až do zimy pouze přijímají potravu (nektar i hnijící ovoce, mízu atd.). Motýli přezimují v chráněných úkrytech v lese, v trsech vegetace, mezi kořeny stromů, hustém křoví apod., nikdy ne v lidských stavbách. Páří se až po přezimování na jaře.
Chování. Solitérně žijící druh s otevřenými populacemi. Při získávání samic zaujímají samci vyčkávací párovací strategii, kdy sedí na větvích stromů a keřů – díky svému zbarvení a tvaru křídel zde bývají téměř neviditelní. Často sají vlhkost na lesních cestách. Na podzim se vzdalují z míst, kde prodělali vývoj, a vyhledávají zdroje potravy.
Podobné druhy v ČR. Žádné.
Rozšíření v ČR. Rozšířený po celém území, hojnější v rozsáhlejších lesích, vyhýbá se intenzívně obhospodařovaným oblastem.
Ohrožení a ochrana. Druh není ohrožen a dosud je hojný.

Je to motýl oranžový s černými skvrnami,  a to bílé C má podle "C" na spodku křídel. Narozdíl od perleťovce malého má vykrajovaná křídla, jinak jsou si zbarvením hodně podobní...

Žluna zelená

 Picus viridis

Šplhaví ptáci

řád: šplhavci

čeleď: datlovití

Žluna zelená je velká jako sojka. Mladí ptáci mají po stranách hlavy a na břiše tmavé skvrny v řadách.

Žije v listnatých a smíšených lesích, ve větších parcích a zahradách i v otevřené krajině.

Šplhá po kmenech stromů, často slétne i na zem. Nejdůležitější potravou jsou mravenci, které žluna loví na zemi v děrách, jež vyhrabává do mraveniště. V zimě, kdy jsou mraveniště zavátá sněhem, pátrá po úkrytech much a komárů. Vejce snáší do dutin, které si hloubí sama, nebo využívá dutiny po jiných datlovitých. Vletový otvor musí mít průměr přes 60 mm. Při tesání hnízdních dutin využívá nemocného dřeva. V zimě jí tyto dutiny slouží k nocování.

Foto pořízeno 2. července 2024, Rumburk

Zase trochu pozorování...

 ...v louce. Ráda se toulám ranními loukami, kdy se vše teprve probouzí. 

Svízel přítula

Jetelovka menší

Euclidia mi.

Ač je řazen mezi noční motýly - můrovité stužkonosky, je

tento motýl aktivní během dne.

Skvrnopásník lískový

Lomaspilis Marginata 

 

Ohniváček celíkový

Lycaena virgaureae

Babočka síťkovaná

 Araschnia levana

Tento druh motýla žije na okrajích lesů a luk, na nivních loukách a lesních světlinách. Housenky žijí na kopřivách dvoudomých. 

Nafoceno 12. dubna 2024 - Dymník, Rumburk

Motýli, čmeláci a další...

 Letos po mírné zimě přišly již v dubnu téměř letní teploty a tím pádem se probudili i motýli. Samozřejmě jsem se snažila některé nafotit.

Babočka paví oko

Únor 2024

 Měsíc únor je letos zatím více beze sněhu, ale obloha je stále zatažená a buď mrholí, prší a dnes ráno nám i nasněžilo. Tak se dostanu ven jen nakoupit a jinak sedím u háčkování nebo pozoruji ptáčky z okna bytu a občas fotím...

Středa odpoledne 

Ořešník kropenatý

Čeleď: Krkavcovití

Řád: Pěvci

Znaky: Velký jako sojka, ale má kratčší ocas, plochou hlavu a delší zobák. Také v letu se podobá sojce - létá rychle, hnán mírně nepravidelnými rázy tupých křídel. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Výskyt: Hnízdí v jehličnatých hordkých lesích, v nížinách jen výjimečně, často se při tom jedná o zimní hosty přilétjící z vysokých hor z východní Evropy.

Bionomie: V období hnízdění žije v lesích velmi skrytě a chová se plaše. V létě se živí převážně hmyzem a jeho larvami. Koncem léta přenáší v hrdelním vaku lískové a jiné ořechy a další potravu do úkrytů v zemi. Tato potrava slouží jako zásoby na zimu, které najde i pod sněhem. Při obstarávání zásob zalétá též na lísky do vesnických zahrad. Hnízdo si staví ve větvích jehličnatých stromů a bývá dobře ukryto. 

*****

Tuto zimu k nám docela pravidelně přilétá na krmítko, protože tam přidávám i ořechy, tak že hladem zrovna netrpí...